Zpětná vazba našich zákazníků je pro nás nesmírně cenná – a když se o své dojmy podělí ti, kteří s námi vyrážejí opakovaně, potěší nás to dvojnásob. Klienti Ivo a Helena s námi navštívili oblíbené maďarské lázně Hévíz a podělili se o to, jak si pobyt užili. Přečtěte si jejich zkušenosti – třeba vás naladí na vaši cestu za lázeňským odpočinkem s CK Benfica.;)
„Maďarské městečko Hévíz je i v ČR poměrně velmi dobře známá a hojně navštěvovaná turistická destinace především proto, že se přímo ve městě nachází největší přírodní jezero na světě s biologicky aktivní termální vodou. Vždyť už i samotný název města - Hévíz v překladu znamená „horká voda“. A dá se skutečně říci, že tomuto přírodnímu fenoménu a z něho vyplývajícího neustále rostoucího rozvoje lázeňství a turismu, je zde podřízeno téměř vše.
S cestovní kanceláří „Benfica“ mám víceletou velmi dobrou zkušenost a se svou přítelkyní proto každoročně velmi rádi využíváme jejích služeb k návštěvě jednotlivých termálních lázní po celém Maďarsku, kde se jich nachází opravdu velké množství. Letos nabízený květnový zájezd s přespáním na 5 nocí do zdejší „Mekky lázeňství“ – Hévízu, tak byl pro nás opravdu velkým lákadlem. Protože bydlíme v blízkosti slovenských hranic, do mikrobusu jsme po dohodě s CK přistoupili až po cestě v Čadci, kde to máme od nás blíž. Cesta od nástupu trvala přibližně 5 hodin a do Hévízu jsme pak dorazili kolem jedné odpoledne a následně jsme byli ubytováni v hotelu Ensana.
Samotné městečko Hévíz je typicky ryze lázeňské městečko s velkým množstvím různých krásných hotelů, domů a vil k pronájmu, rozličných obchůdků, kavárniček, posezení a mnoha dalších lákadel. Jelikož celkový počet samotných obyvatel Hévízu není nijak velký – je to asi necelých 5 000 obyvatel, počet návštěvníků je po většinu roku s přehledem několikanásobně převyšuje. Termální lázně leží cca 10 km od Balatonu severozápadním směrem a hlavní město Maďarska Budapešť je odsud vzdálené 220km. Podle našeho úsudku největší procento návštěvníků, kromě samotných Maďarů, tvořili právě Češi, Rakušané a Němci, ale běžně zde potkáte i příslušníky mnoha jiných národností z celé Evropy až po daleké Japonsko. Historie osídlení je velmi bohatá, protože léčebné účinky zdejších lázní byly pravděpodobně známé již starým Římanům.
Co nás na zdejších lázních hned po příjezdu velmi mile překvapilo, je především skutečnost, že i když samotné městečko Hévíz není nijak velké a rozhlehlé, je velice prostorné a vzdušné, se spoustou zeleně, širokými a naprosto čistými ulicemi, často lemovanými záhony osázenými doslova záplavou rozličných pestrobarevných květin. Po celou dobu pobytu jsme neviděli v celé centrální části projet jediný nákladní automobil – běžné zásobování je řešeno dodávkami, městská doprava pak namísto velkých autobusů atraktivními malými vláčky. Ty jezdí daný okruh v dostatečném časovém intervalu. Cena za cca jednohodinovou projížďku je 2400 forintů, tj. cca asi našich 150Kč.
I když většina hotelových komplexů má většinou vlastní vnitřní a venkovní bazény, které jsou zejména pro starší lidi plně dostačující a celodenní vstup je již započítán do ceny pobytu, největší přitažlivost v Hévízu má bezesporu vlastní oválné termální jezero o rozloze 4,4 ha a hloubkou téměř 40m, které je napájeno jak studenými, tak i zejména teplými prameny. Je fascinující se dočíst, že podle vzorků vody, odebraných po objevení pramenné jeskyně, bylo stáří studené vody z pramene stanoveno na 8 000 let, zatímco v případě teplé léčivé vody až na 12 000 let. Voda v jezeře se také přibližně každé 3,5 dny přirozeně zcela vymění. Teplota vody v jezeře může v létě dosáhnout až k 38 stupňům Celsia a dokonce ani v zimě údajně neklesne teplota pod 22–23 stupňů, díky čemuž mohou návštěvníci pohodlně plavat venku v jezeře i za nejsychravějšího počasí, kdy ho obvykle právě v těchto obdobích pokrývá a obklopuje hustá vrstva páry. Pokud mohu odhadovat, tak v době našeho pobytu mohla být teplota vody v jezeře příjemných cca 28‑30 stupňů Celsia. Cena vstupného pro seniory na 3hod činila 4 000 forintů. Biologicky aktivní voda jezera se používá k léčbě onemocnění pohybového aparátu, zahání projevy dny a obecně je celkově zdraví prospěšná.
Samostatnou kapitolou jsou v Hévízu také zdejší farmářské trhy. Ty se konají vždy v úterý, ve čtvrtek a v sobotu, kdy se tržnice naplní rozličnými domácími prodejci. Trh si ponechává stále působivou a jakoby částečně zachovanou starodávnou atmosféru a Hévizské farmářské trhy zde nabízejí svým zákazníkům kvalitní domácí produkty přímo od pěstitelů, ale i spoustu jiných rukodělných výrobků. Ceny zde nejsou nijak předražené a Hévížští si jej pečlivě hlídají, takže asijské obchodníky se zbožím typu „adidas“ jsme zde hledali marně.
Při procházce centrem města, naproti zdejší radnice, jsme nemohli přehlédnout především nově postavený moderní římskokatolický kostel sv. Ducha. Kostel má blankytně modrou barvu a celkem má 7 věží, symbolizujících sedm darů Ducha svatého. Interiér, který má nezvyklý tvar trojúhelníku, pracuje hodně s dřevem a pojme celkem až 1000 věřících. Má velmi dobrou akustiku a krásné moderní velké varhany, takže se tu také velmi často pořádají právě varhanní koncerty. Využili jsme možnost zúčastnit se nedělní bohoslužby a byl to zážitek hodně kosmopolitní. Kromě již zmíněného „modrého kostela“ se v Hévízu nedaleko základů římského osídlení a muzea nalézá ještě tzv. „zelený kostel“. Tentokrát jde o kostel Srdce Ježíšova. Postavený byl v minulém století a věž má v neorománském stylu. Třetí a nejstarší kostel v Hévízu z éry Arpádovců pak najdeme ve známé vinařské oblasti Egregy. Po částečné rekonstrukci a novém vysvěcení byl zasvěcený svaté Magdaléně. A konečně čtvrtý Hévízský kostel je kostel kalvinisticko‑evangelický a stojí v ulici Helikon, nedaleko od našeho hotelu Ensana.
Velmi příjemně na nás zapůsobila také večerní procházka kolem jezera, zejména velmi hezká je v podvečer „Promenáda Dr. Vilmose Schulhofa“ a dominantní hlavní vchod se dvěma věžemi, který střeží cherubíni pocházející z porcelánové manufaktury Zsolnay v jihomaďarské Pécsi. Pověst praví, že jestliže někdo prochází mezi dvěma cherubíny bez lásky v srdci, cherubíni promluví. Nám se to naštěstí nestalo.
Za další zhlédnutí pak v Hévízu určitě stály i pozůstatky kamenné stavby z doby raného císařství na začátku čtvrti Egregy, patřící k nejvýznamnějším nálezům z dob římského osídlení v oblasti Balatonu. Pravděpodobně se zde jednalo o komplex obytné budovy venkovské usedlosti (villa urbana). Vila o rozloze téměř tisíc metrů čtverečních, postavená kolem roku 100 n. l., měla verandu se sloupovím, bazén s teplou, vlažnou a studenou vodou a dochovala se až do počátku 5. století.
Kromě základů tohoto římského osídlení, jsme si zde prohlédli i bronzovou sochu malého Flavia Theodosia a jeho chůvy, jež vládl Římu v letech 379‑395. Sousoší připomíná starořímskou legendu o vzniku jezera Hévíz, podle níž Flavius trpěl obrnou. Jeho křesťanská chůva ho chtěla za každou cenu vyléčit, a tak se každý den modlila k Panně Marii. Panna Marie její modlitby vyslyšela a nechala ze země vytrysknout pramen léčivé vody, která Flavia uzdravila. Později se tak mohl stát císařem Římské říše a pramen léčivé vody napájí jezero Hévíz dodnes.
Další sochařský soubor, který je na tomto místě k vidění, tvoří dveře typického římského obydlí a motiv psa, tzv. plastika „Brána domova“. Dveře jsou tvořeny geometrickými prvky a jsou pootevřené, což symbolicky naznačuje spojení přítomnosti a minulosti. Pes, který sedí ve dveřích, německá doga – plemeno, které bylo známo již starým Římanům – je důstojný a ušlechtilý, ztělesňuje římskou vznešenost a odráží nezvané vetřelce. V těsné blízkosti zrekonstruované muzeum Egregy bylo bohužel v době návštěvy zavřeno.
Osvěžení pro tělo i duši nabízí unaveným turistům v Zahradě římských vykopávek také tzv. suchý Kneippův chodník, jehož trasa naznačuje dosud neodkryté, pod zemí se skrývající zdi. Trasa stezky se zcela shoduje s obrysy pozůstatků budovy, která tvořila součást vily z dob starého Říma. Chůze naboso po oblázcích různé velikosti, kamenné drti, dřevěném povrchu a dřevní štěpce nabízí přirozenou masáž chodidel.
Pokračováním po pěší stezce „Věky a vína“ jsme prošli kolem pozdněrománského cihelného hrobu římského vojáka a nakonec došli nejen k již zmíněnému nestaršímu kostelu, pocházejícímu ze 13 století, ale především do oblasti pěstování vinné révy, zdejších sklípků a rozličných nabídek k posezení a gastronomickým zážitkům. Některé hospůdky zde mají nabídku jídelního lístku dokonce i v češtině. Jak dokládá historie, právě Římané s sebou do Panonie, a tedy i do okolí Balatonu přinesli umění pěstování vinné révy. Díky zkušenostem Římanů a příznivým přírodním podmínkám bylo pěstování révy úspěšné a udrželo se zde i nadále. Půda v Egregyi je středně tvrdá, písčitá a mírně kamenitá. Tato „teplá“, někdy až „ohnivá“ půda v kombinaci s příznivým klimatem umožnila produkci vynikající kvality. Vzhledem k poměrně teplému a horkému počasí, jsem nakonec tuto možnost osobního posouzení kvality zdejších vín v samotném srdci zdejších vinařů i přes značné sebezapření, bohužel vynechal. Jinak víno se maďarsky řekne bor a na zdraví – egészségedre!
Hodně nás taky lákalo navštívit během pobytu ještě také nedalekou rozhlednu, ze které musí být opravdu nádherný pohled do zdejší krajiny, ale to už jsme bohužel tentokrát nestihli. Tak snad příště.
Co říci závěrem? Mluvit o maďarské kuchyni je jako nosit dříví do lesa. O její kvalitě jsme se mohli přesvědčit prakticky při každé návštěvě Maďarska, Hévíz a hotel Ensana určitě nevyjímaje. Ubytování a služby opět na úrovni a bez problémů. Takže za nás i tentokrát naprostá spokojenost a už se těšíme na podzimní návštěvu lázní, tentokrát v Egeru.“
Ivo a Helena, účastníci pobytového zájezdu 29. 5. - 3. 6. 2025
Krásné fotografie pořídil pan Ing. Ivo Martykán. Děkujeme za možnost zveřejnění na našem webu.
Na závěr přidáváme fotku, která říká víc než tisíc slov – Helena, Irena a Stanislav si to v Hévízu užili naplno. A co vy? Už plánujete svůj relaxační pobyt s CK Benfica?
Podívejte se na naši aktuální nabídku zájezdů do maďarských termálních lázní – třeba právě Hévíz bude vaším dalším cílem - klikněte sem a začněte plánovat svůj lázeňský zážitek.
